Dnes už nám možná jméno Jan Kapistrán (1386–1456) téměř nic neříká, ale před 550 lety žil tento zapálený apoštol Evropy dokonce nějaký čas mezi našimi předky. Pocházel z horského městečka Capestrano ve střední Itálii. Po vystudování práv se stal soudcem v Perugii, posléze však vstoupil k františkánům. Vykonal mnoho cest po Itálii, navštívil také Francii, Holandsko a Svatou zemi. Vynikal svou výmluvností a horlivostí, což byly dobré předpoklady k tomu, aby se stal oblíbeným lidovým kazatelem. Svými kázáními doslova strhoval davy, takže kostel většinou nestačil všechny ani pojmout. I když v cizině kázal latinsky, jeho gesta a zjev přesto na posluchače silně působily. Jan Kapistrán ale Boží slovo nejen hlásal, nýbrž se jím sám také řídil – vedl kající život a pro četná uzdravení, jež Bůh skrze něho konal, měl pověst světce.Koncem července 1451 chtěl jít kázat i do Čech a setkat se s Janem Rokycanou, v Praze z toho však nastalo zděšení a Jiří z Poděbrad mu do ní zakázal vstup. Bál se totiž jeho řečnického umění, protože během Kapistránova působení v moravských městech, zvláště v Olomouci a v Brně, se přes čtyři tisíce lidí navrátilo z husitství do církve a mnoho jiných bylo uzdraveno. Když světec zjistil, že jeho úsilí dostat se do Prahy bude marné, odebral se do severních Čech, kde kázal v Chebu, Mostě, Tachově, Plzni a Kadani.V roce 1456 se účastnil tažení proti Turkům, spolu s vojevůdcem Janem Hunyadim a kardinálem Carvajalem. Když u Bělehradu rozhodovali, zda se mají pouštět do nebezpečné bitvy, Jan Kapistrán je přesvědčil. Tím se velmi zasloužil o slavné vítězství nad Turky v bitvě u Bělehradu, které bylo vybojováno 22. července 1456.