Svatý Atanáš, biskup alexandrijský, sepsal kolem r. 357 „Život božského Antonína jako mnišskou řeholi ve formě vyprávění“ (svědectví Řehoře Naziánského), a to na žádost mnichů ze Západu (svědectví Evagria, překladatele životopisu do latiny). V Refugiu vychází již druhé revidované vydání Života svatého Antonína Poustevníka, otce a zakladatele egyptského mnišství. Spis měl, mezi nesčetnými plody, vliv také na obrácení svatého Augustina. 

Antonín přiváděl k rozumu lidi krutého srdce. Jako lékaře jej daroval Bůh Egyptu. Říkával: Víra pochází ze stavu duše, zatímco dialektika je dovednost těch, kteří ji sestavili. V kom je skutečná síla víry, u toho jsou brzy nadbytečné i slovní důkazy. Neboť co my chápeme vírou, na to se vy ptáte ozbrojeni rozumem a často nejste schopni ani slovem vyjádřit to, co my chápeme jasně. A proto účinnost víry je lepší a pevnější než rovina sofistikovaných sylogismů.