Dosud neznámý text velkého papeže o lásce a smyslu lidské existence. Jsme schopni druhého člověka přijmout jako dar? Upřímně ho obejmout a na jeho lásku odpovědět nezištným sebedarováním? Meditace papeže sv. Jana Pavla II. vznikala souběžně s jeho Dopisem rodinám v roce 1994. Objevena a publikována byla až po jeho smrti. Text nás přivádí k hlubšímu pochopení toho, co je dar, krása, tělo a křesťanský smysl manželství.   Jan Pavel II.

Karol Józef Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II., se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích u Krakova (Polsko). 1. listopadu 1946 byl vysvěcen na kněze a odjel do Říma, aby pokračoval ve studiích na papežské univerzitě Angelicum. 1949 obhájil doktorskou práci a vrátil se do Krakova, kde působil jako kněz – kaplan. V říjnu 1953 začal přednášet katolickou sociální etiku na Teologické fakultě Jagellonské univerzity, byl habilitován a stal se docentem. V roce 1954 se stal profesorem v Krakovském semináři a na Katolické univerzitě v Lublinu. 28. září 1958 přijal biskupské svěcení. Od roku 1962 se v Římě účastnil zasedání 2. vatikánského koncilu. 1963 byl jmenován krakovským arcibiskupem. 1969 přijal od Pavla VI. titul „kardinála“. Kardinál Karol Wojtyla byl zvolen papežem 16. října 1978. Přijal jméno Jan Pavel II. Ihned po zvolení začal podnikat apoštolské cesty po celém světě. Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005.